Teologie těla - telesnost a eros: teologietela.paulinky.cz/ --- závislosti na seex
Hoci v socialistických krajinách už v 70-tých letech se objeví první nudistický pláž (Délegyháza), v České myslení stejne byla vždycky v popredí v oblasti prirodzenej nahoty. Prejaví se to najnovšie aj v teológii - Křesťaská morálka, org. 1991 (2003). Cf. Nuda Verits (G. Klimt, 1899)
Gustav Klimt Alegoria dell´arta (1889)
Krásne umení - model (wikipedia)
Česká filmová tvorba: Extase je mezinárodně nejpopulárnější český film předválečného období. V roce 1932 jej natočil režisér Gustav Machatý. Film upoutal pozornost svými uměleckými hodnotami, zároveň však způsobil svými erotickými scénami skandál. Diváky i kritiku nejvíce vzrušovala, ale i pobuřovala delší scéna s nahou hlavní představitelkou. Tato scéna byla jedním z prvních případů ženské nahoty ve filmu. Pro tehdejší společnost to byl takový šok, že film odsúdil celá verejnosť i církev. Adolf Hitler v Německu dokonce zakázal. Ve většiné kopií (amerických i europských) byly vybrané scény s nahou herečkou vystriženy.[cf. zečátky po roce 1900]
(Extase, 1933) - o 70 let pozdejí se odohráva na nuda-pláží: Vyhnání z ráje český film (s).
Kráva (YouTube 1992) dramatický film zas nádherne poukazuje na nevinost a čistotu, hravosť mladosti...
1964 - Louis de Funés 1. film (Le Gendarme de Saint-Tropez)
*
Režisérka Doris Wishman (wikipedia)
Naturismus (nebo nudismus, z lat. nudus – obnažený, nahý) označuje hnutí nebo směr, jehož zastánci praktikují a propagují nahotu na vyhrazených veřejných místech nebo v soukromí. Jde o přírodní přístup ke sportu a k žití v komunitě, oslavuje radost se zkušeností získané poznáváním přírody i aktu bytí sebe samotného, bez přímého vztahu k sexualitě. První oficialní naturistická pláž byla v Českoslovesku založena v roce 1985 (70-tých letech v socialistických krajinách) na jezeře Lhota.
Sami naturisté hovoří o tom, že naturismus představuje trend sblížení lidí s přírodou. Hlavním projevem tohoto sblížení je podle jejich tvrzení nepoužívání oděvu. Naturismus tak nepovažují za kult nahoty, ale za hlubší filosofický směr či pohled na život, který má zahrnovat všestranně blízký vztah k životnímu prostředí. Naturismus má zásadu nezvýrazňování sexuálního podtextu nahoty. Naturisté bez oblečení se chovají stejně, jako by se chovali oblečení. Nejčastěji bývají jako důvod nahoty uváděny zdravotní důvody anebo návrat k přírode.
(nic pro veřejnost)
1896 The Ware (nebo Zrození Venuše, 1879) je jeden z nejslavnějších obrazů malíže jménem William-Adolphe Bouguereau z 19. století. Nezobrazuje zrození Venuše z moře, ale její následné přemisťování ve skořápce (obrazová metafora pro vulvu) do města Pathos. Námět a kompozice se podobá známějším The Triumph of Galatea od Raffael Santi, nebo od Sandra Botticelliho (1483) Zrození Venuše.
(Vyhnání z ráje, 2001)
Extase od Gustava Machatého, která se bude opět promítat v Benátkách po 85 letech na festivalu, není podle vás nejlepší českým erotickým filmem? Erotika (z ερως (i ερος) – erós – láska, touha) neboli smyslnost, někdy též erotismus, je v základním významu označení pro projevy erótu, tedy erotické lásky. Erotika jsou projevy citu (vášeň, touha, něha, splín) související se sbližováním a přitažlivostí mezi osobami/bytostmi. Erotika se projevuje ve všech druzích umění – vizuálním (výtvarném, fotografickém, sochařském), hudebním, literárním (poezie, próza), pohybovém (divadlo, tanec, film). Erotika je též předmětem odborného zkoumání, kterým se zabývá erotologie. Blízkými (nadřazenými) pojmy je tělesnost, živočišnost, zemitost. Erotická (pohlavní) láska je jedním z druhů lásky (eros). Cf. Jenofer Bojková (y) 2016.
Michel Foucault ve svých Dějinách sexuality (1. díl, Vůle k vědění, 3. kapitola) rozlišuje společnosti, které jsou obdařeny ars erotica (uměním milovat, například Čína, Japonsko, arabsko-muslimské společnosti), v němž poznání vychází ze zkušenosti, učení a iniciace a praxí své účinky násobí, od naší (západní) civilizace, v níž ars erotica není známa, avšak která jako jediná praktikuje scientia sexualis. - SEXUOLÓGIA -
Erotologie je zkoumání otázek týkajících se erótu, lásky pohlavního typu a jejích projevů. V současné době je v akademické vědě částečně zahrnuta v sexuologii, která ji od přelomu 19. a 20. století vytlačuje, avšak oproti ní není jejím primárním předmětem rozmnožování ani pohlavní diferenciace, ale erotické city a vztahy a jejich projevy a sociální a psychologický kontext. V současné době je erotologie málokde deklarována jako samostatná akademická disciplína, avšak ji samostatně jmenuje vedle sexuologie mezi předměty své činnosti.
Mních Anselm Grün a jeho sestra Linda Jaroschová vybrali čtrnáct ženských archetypů a spojili je s postavami biblických žen. Tyto biblické ženy, které představují vždy silnou stránku určitého archetypu, mohou současným ženám pomoci odhalit vlastní podstatu a učí je, jak čerpat z vnitřního bohatství jejich vlastní ženskosti. Ukazují jim, jak být samy sebou, a přesto se nezpronevěřit tomu, v co bytostně věří. Nabízejí lék na rány na duši, které jim uštědřily falešné obrazy žen, a vedou je cestou k plnosti a uzdravení. (14) Čtrnáctka je od nepaměti číslem uzdravení. V Babylóně ctili čtrnáct pomáhajících božstev. V křesťanství známe čtrnáct světců, patronů a pomocníků v nouzi. Čtrnáctka je však zároveň i číslem označujícím ženství. Představuje polovinu měsíčního cyklu, což má pro ženu mimořádný význam. Doufáme, že z těchto čtrnácti obrazů vyjde jasně najevo podstata ženy i potenciál, který v sobě žena chová.
Od starověku až do současnosti bylo erotologii věnováno mnoho systematických odborných teoretických i praktických děl, z nichž některá se zabývají filosofií, psychologií i sociologií lásky, jiná technickými otázkami tělesného kontaktu nebo namlouvání.
Za díla konstituující Platónovu erotologii, která lásku (erós) považuje za umocněné přátelství (filia), jsou považovány dialogy jako Symposion, druhotně i Lysis, vztahem lásky a přátelství se zabývá rovněž ve svých Zákonech. Mezi známá díla patří rovněž Ovidiovo "Umění milovat", Ars amatoria. Platónská erotologie nalezla ohlasy i v křesťanské mystice, například v díle Bernarda z Clairvaux O lásce k Bohu.